v technickém pokroku! Takovéto koncepty, které využívaly dvě kola vpředu a jedno vzadu, už tady byly. Mercedes, Italjet (který dokonce vystavoval tříkolku na milánské výstavě motocyklů EICMA) a další… Ale koncern Piaggio, který je v současné době největším výrobcem motocyklů na světě, dotáhl toto revoluční technické řešení nejdál. Do sériové výroby. A tak jsem měl možnost díky vstřícnosti společnosti CAGIVA CZ vyzkoušet toto městské vozítko, tento skútr na třech kolech – Piaggio MP3.Jako pohonnou jednotku využívá MP3 vyzkoušený a výborný koncernový čtyřtaktní jednoválec o obsahu 244 ccm chlazený vodou. Motor má pochopitelně vstřikování a odpovídá nejpřísnějším normám Euro. Výkon 22 koní je opravdu dostatečný nejen do města, ale i na rychlé příměstské okruhy nebo na dálnici. Udávaná maximální rychlost 125 km/h je opravdu jen střízlivou nižší hranicí možné reálné maximální rychlosti, blížící se 140 km/h. Je to klasický skútrový agregát s variátorem – tedy automat, s elelktrickým startérem. Nádrž na 12 litrů dává skútru slušný rádius dojezdu – spotřeba se pohybuje kolem 3 litrů na 100 kilometrů. A váha 220 kg s výškou sedla 780 mm je pro manipulaci a manévrování příjemná.
Revoluční systém kyvné přední části umožňuje velmi bezpečnou jízdu a umí neskutečné věci. Kyvné rameno se dvěma koly se v režimu jízdy chová jako kterékoli jiné dvoustopé vozidlo – tedy jako motorcykl. Ale oproti motocyklu je adhese dvou kol větší a tím umožňuje naprosto bezpečné projíždění zatáček. Snese v pohodě deklarovaný náklon až 40 stupňů! Další výhodou dvou kol je lepší přilnavost na mokrém povrchu – to jednoznačně prokázaly testy na kluzných fóliích kropených vodou. Italové si natolik věří, že šli dokonce tak daleko, že nabídly první sérii i s tzv. "zimním paketem" – se zvětšeným předním plexi štítem a zimními pneumatikami! Prodej v Itálii a Francii v první vlně převýšil počet 10 000 prodaných kusů! Další výhodou podvozku je mnohem bezpečnější průpjezd nerovností ve městě – koleje, dlažební kostky, poklopy kanalizace… Nic z toho vás nemusí trápit. Jedno kolo se vždy "chytí", navíc podvozek přední partie snese obrovský výkyv (například běžný městský obrubník, který je vysoký minimálně 15 cm). To si můžete vyzkoušet i při parkování, které je další předností tříkolky a souvisí s aretací přední partie. Když zastavujete a rychlost se blíží zhruba rychlosti chůze, rozsvítí se na palubní desce kontrolka předního kyvného systému. To znamená, že můžete kyvný mechanismus blokovat, aretovat, pomocí elektrohydraulického systému s ovládáním na pravé straně řídítek. Když to uděláte a zastavíte rovně, s trochou cviku nemusíte vůbec sundavat nohy ze stupaček. Je to výhodné i při parkování – nemusíte dávat motorku na stojan! Pochopitelně ještě musíte zatáhnout ruční brzdu – jde přece o automat a "kvalt" tam dáte těžko. No, a když zastavíte jedním kolem na obrubníku a jedním na silnici a zaaretujete podvozek, skútr také stojí. Odblokování se provede buď automaticky při přidání plynu, nebo můžete na místě použít zmíněné ruční ovládání na řídítkách.
Úložný prostor tříkolky je fantastický. Velký podsedlový prostor, jehož otvírání je dálkové, je propojen s integrovaným kufrem v karosérii na zádi. Ve své podstatě se do něj vejde i tenký předmět dlouhý 95 cm. V každém případě se vejde do kufru otevřená přilba a pod sedlo spousta užitežných běžných zavazadel a předmětů. A jízdní vlastnosti? Byl jsem nadšen! Jen po Praze jsem najezdil kolem 100 kilometrů. Schválně jsem vyhledával partie, pro dvoustopý motocykl problémové. Přejezdy kolejí, napojení dlažebních kostek a asfaltu, štěrk, obrubníky, historické dláždění, asfaltové rolety a prlákliny i bubliny na asfaltových i dlážděných silnicích. A věřte, že v Praze jich je opravdu dost! Podvozek drží a neutrhne se. Tlumiče skvěle kopírují i takové nerovnosti, které jsou znát v autě mnohem citelněji. Náklony do zatáček jsou velké a bezpečné. A ˇšířka vozidla je úplně stejná, jako u jednostopých skútrů této kategorie. Ostatně, na fotografiích se můžete přesvědčit sami. Jsem přesvědčen o tom, že koncern Piaggio opět posunul vývoj individuální městské dopravy kupředu a nastolil tak novou filozofii pojímání jednostopých (vlastně třístopých) vozidel pro dopravu i volný čas.


