Překvapení z Itálie - není skútr jako skútr

 kliknutím náhled zvětšíte

Výrobce jej prezentuje jako skútr "sportovní kategorie"

designem i vlastnostmi. Sportovní skútr? Co je to za blbost, řeknete si. Vzhledem možná, ale jinak je to přece jen skútr! Když však máte s Nexusem ujeto prvních deset kilometrů, tak jasně víte, že sedíte na skútru, jehož vlastnosti se v mnohém vymykají tomu, na co jsme zvyklí, i co jsme očekávali. Je na něm opravdu pocit trochu jako na silniční motorce, přispívají k tomu velká kola (15 a 14") i geometrie řídítek. Gilera Nexus se ale především nekroutí v zatáčkách a také schází u velkých skútrů obvyklý pocit dobře polstrovaného sofa s výkonným motorem, pod kterým jsou kdesi kola, která si s kvalitou silnice snad nějak poradí. S Nexusem víte, po čem jedete a není to nijak nepříjemné. Naopak si s ním rychle porozumíte, brzy víte, co se stane když ho razantně pošlete na problematický povrch – chová se ne jako skútr, ale jako ukázněná, dobře vyvážená motorka. Rozdíl je tak markantní, že mne už po prvních pěti kilometrech napadlo, že to je vlastně první velký skútr, který snese tak razantní jízdu, že mi výrazně schází nádrž mezi koleny.
Jak vlastně může takovýhle skútr vzniknout? Netušíte? Tak já vám povím pohádku o tom, jak k tomu došlo. V jednom italském koncernu se čímsi provinil konstruktér supersportů, a protože šlo o špičkového odborníka, jeho zaměstnavatel by ho nevyhodil za nic na světě, o mnoho by tím přišel a ještě by tím dal náramný dárek konkurenci. Potrestat jej ale nějak musel, i špičkový konstruktér je jen zaměstnanec a nemůže si dovolit vyskakovat na pravnuka Giuseppe Gilery, manžela vnučky Enzo Ferrariho. Byl tedy za trest přeložen do oddělení konstrukce skútrů a dostal za úkol navrhnout velký skútr, vlajkovou loď značky.
Konstruktér, aby dokázal, že patří do jiného oddělení, se svého úkolu zhostil s takovou tvůrčí invencí, že vytvořil průlomový model, který ukazuje novou možnou cestu konstrukce skútrů. Aby se svému zaměstnavateli ale přece jen trochu pomstil, zanechal za sebou vtípek, kterým chtěl připomenout, ve které divizi koncernu je jeho místo. Komu z vedení by se mohlo zdát divné, že největší skútr značky, jehož linie jakoby z oka vypadly silniční motorce, má uprostřed palubní desky, ve středu zorného pole řidiče, obrovský otáčkoměr a menší tachometr se krčí vedle? Fór tak prošel až do sériové výroby.
Zkuste ale vymyslet nějaké opodstatnění pro otáčkoměr u automatu, který vás do poměru otáček motoru k rychlosti vozidla nenechá zasáhnout a pokud se rozdivočíte příliš, tak maximální povolené otáčky = maximální rychlost a v tu chvíli vám rozlet přidusí elektronický omezovač. Když už tedy má být centrální místo na palubce obsazené pro jízdu zcela neužitečným přístrojem jehož sledování může jen zbytečně odvádět pozornost, přimlouval bych se spíš za malý televizor. Otáčkoměr je fádní, omrzí.

Teď už ale zcela vážně.

Gilera Nexus 500 je natolik podařený stroj, že tu lakýrku na palubní desce opravdu nepotřebuje. Jeho konstrukce je jednotně směrovaná a doplněná detaily, které spoluvytvářejí velmi vyrovnaný celek. Bez uzardění lze prohlásit, že kdo navrhoval především podvozek Nexuse, mohl by (a vlastně pro dobro všech by měl) konstrukci podvozků skútrů vyučovat. Gilera Nexus je prvním skútrem s kompletně nastavitelnou geometrií podvozku, podobně, jako u sportovních motocyklů. Přední teleskopická vidlice s rameny o průměru 41 milimetrů a zdvihem 109 milimetrů a zadního kolo zavěšené spolu s pohonnou jednotkou pomocí progresivního odpružení zajišťují přesné vedení stroje. Především zadní horizontálně uložená pružící a tlumící jednotka Power Drive s plynovou náplní, a seřiditelným předpětím pružiny spojená s praktickou a elegantní ručně seřizovatelnou vzpěrou, která umožňuje snadné nastavení celkové výšky stroje, má největší podíl na sportovním charakteru podvozku skútru Gilera Nexus 500.
Mluvíme ale o skútru, a proto se také jeho tvůrci snažili nabídnout co největší uživatelský komfort. Prvkem, který se u podobných luxusnějších strojů stále častěji objevuje, je integrovaná brzdová soustava.
Když jsem poprvé dostal do ruky motocykl s duálními brzdami, nemohl jsem jim dlouho přijít na chuť. Velkou motorku většinou sedlá člověk, který si sám zakládá na tom, že zvládá stroj s velkým výkonem a klasickým ovládáním. Jakýmkoli způsobem spřažené brzdy, to je nápad skoro tak starý jako motorka sama a už před sedmdesáti léty se prodávaly tímto fíglem vybavené motocykly Rudge Whitworth. Všichni víme, že k rozšíření nápadu nedošlo, přestože seřízení lankového systému nebylo nijak obtížné. Starý nápad v novém kabátě se začal vracet do sériové výroby motocyklů spolu s příchodem elektronicky řízených antiblokovacích systémů, ve snaze nabídnout zákazníkovi brzdy jednoduše ovladatelné a navíc blbuvzdorné. Skalní příznivci klasiky ale nad takto vybaveným motocyklem většinou ohrnou nos.
Naproti tomu skútry už vznikaly jako užitková odnož motocyklů a celé půlstoletí jejich existence je prošpikováno nápady, jak zjednodušit jejich obsluhu při zachování nebo ještě lépe zvýšení bezpečnosti. Stejně jako si dnes nedovedete představit skútr se spojkou a řadící pákou, spěje patrně jejich vývoj k ovládání jen dvěma prvky: vpravo otočná rukojeť plynu, vlevo páčka pro brzdy.
Jak jsem již podotkl, nejsem zastáncem propojených brzd, ale Nexus má skutečně poměr rozložení váhy a brzdných účinků na přední a zadní kolo v takovém souladu, že i při velmi svižné jízdě můžeme na páčku přední brzdy, která ovládá pouze levou přední kotoučovou brzdu, klidně zapomenout. Situace, kdy by bylo možné společný brzdný účinek zadní a pravé přední brzdy shledat jako nedostatečný, jsou již silně krizové a jsou značně vzdáleny běžnému bezpečnému používání vozidla.
Protože ale počasí pro třídenní test skútru Gilera Nexus 500 rozhodlo, že se postaví proti nejmodernější technice, tak vám mohu sdělit, kdy jsou i nejlepší duální brzdy na draka. Napřed je ale ještě jednou pochválíme, protože jak nemám rád podobné vymoženosti, hledám jejich slabiny. Proto brzdy dostávaly zabrat, jak to bylo možné. Skútr jezdil první dva dny při teplotách těsně nad nulou a i na posolených kostkách byl hodný. Třetí den ale napadl sníh a začalo rodeo. Samozřejmě jsem se s ním šel klouzat, i s vědomím, že to je jediný kus, se kterým se v žádném případě nesmí zalehnout. Spojka ale zapínala citlivě a společné brzdy kupodivu utrhly vždycky napřed zadní kolo, varování se dostavilo včas a podvozek té skoro dvoumetrákové bestie se i na sněhu choval jako kamarád, i když opět někdy chyběla nádrž mezi koleny.
Když sníh kolem poledne slezl, seděl Nexus na omytých mokrých silnicích jako přibitý. To byly chvíle, kdy byla radost jezdit. Kolem silnic bílo a lidé v autech nechápavě zírali, jak v půlce prosince lítá po Praze neuvěřitelně čilý skútr s vizáží sportovní motorky a k tomu si potichu bručí svým jednoválcem v poměru k rychlosti v podivně nízkých otáčkách.

DALŠÍ STRANA  

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

• Články

• Automobilové

• Motocyklové

1. Grand Prix III.
2. Grand Prix II.
3. Grand Prix I.
4. Nová prodejna Yamaha
5. Tříkolka pro velký kluky
6. Svět motorek Standy Berkovce
7. Biaginni Dragon
8. Jak jdou na to v Durhamu
9. Dlouhá plochá dráha se vrátila ve velkém stylu
10. Mistrovství světa v Mariánských Lázních
11. Mariánské Lázně se vrací na mapu světa
12. Bezstarostná jízda?
13. Vražedná zatáčka u Králíků
14. Kymco PEOPLE S 200i
15. Honda NTV 700 Deauville
16. Honda Innova ANF 125
17. Nenáročný pracant HONDA CB 250
18. Překvapení z Itálie - není skútr jako skútr
19. Letadlo mezi letadly
20. Test - BMW R 1200 CL
21. Suzuki GS500F
22. Yuki Hawk 125
23. Koloběžka štěstí
24. Generace Ježků

• Cestování

• Osobní auta

• Podle výrobce:

• Veteráni
• Náhradní díly OA

• Užitková vozidla

• Autobusy, mikrobusy
• Nákladní auta
• Traktory, zem. stroje
• Havárie
• Dodávky
• Terénní vozidla
• Ob. přívesy, karavany
• Vleky
• Ostatní užit. vozidla
• Náhradní díly UV

• Motorky a jízdní kola

• Podle výrobce:

• Motoveteráni
• Jízdní kola
• Náhradní díly MOTO

Auditovaná
návštěvnost